Pohodička, šáňo, nádherný výhled, západ slunce a to všechno v balónu

9. 8. 2018

S kolegou Honzou jsme se vydali ke Karlštejnu, abychom se spolu dostali do nebe. Ve velkém horkovzdušném balónu. Sešli jsme se na louce u řeky kousek od hradu a čekali co se bude dít. Po tom, co jsme si odvyprávěli nejnovější zážitky, dorazil na vozíku velký balónový koš. 

Balónové létání je celkem alchymie, musíte vychytat vhodnou denní dobu (my jsme letěli chvilku před západem slunce), správný směr a rychost větru a samozřejmě taky počasí. Byli jsme napjatí, protože zatímco balonářský tým zkoumal proudění vzduchu, my jsme viděli jenom černý balónek, který vypustili a relativně rychle se od nás vzdaloval. Asi to znamená, že je všechno v cajku, protože jakmile odletěl, zazněla od pilota informace, že se poletí a jde se chystat balón. Nemohli jsme se dočkat! 

Rozkládání a nafukování balónu je zážitek sám o sobě. Takhle zblízka vám najednou dojde, jak je ten balón, co vždycky vidíte na obloze jakou malou tečku, obrovský a kolik horkého vzduchu v něm vlastně je. S předletovou přípravou můžete týmu pomoct, anebo se jenom kochat a čekat na nástup do koše. My musíme vyzkoušet všechno, že jo ... 

Jakmile byl balón připraven, naskákali jsme do koše (některí z nás, kteří se trochu zapomněli v povzdálí, doslova skákali přes okraj koše) a pomalu jsme se majestátně vznesli do nebe. Veškeré obavy (pokud vůbec nějaké byly) se okamžitě rozplynuly a změnily se v nadšení a euforii. Zní to možná trochu jako klišé, ale krajina je z ptačí perspektivy doopravdy úplně jiná. Najednou jsme si začli všímat jiných věcí. Vnímali jsme různé barvy polí, jejich uspořádání (jak to asi naměřovali?)...

Zaujal nás odraz pomalu se červenající oblohy v rybnících a záhybech řeky, mávali jsme na lidičky pod námi (většinou se zdají tak malí, že byste je vzali do dlaně) a vychutnávali jsme si kouzelné chvíle se skleničkou  šampaňského (nebo třema) v ruce. 

Celý let trval asi hodinu, ale zdálo se nám, že to uteklo nějak rychle a chtěli jsme ještě zůstat ve vzduchu. Už se ale blížilo přistání a dostávali jsme instrukce. Při přistání se všichni musíte natočit na tuhle stranu, chytit se popruhů a jít mírně do kolen. Pokud se přetočíme na stranu, nevyskakujte, fungujete jako závaží a balón by se zase vznesl... instrukce zněly jasně. Budeme se prostě držet balónu zuby nehty a věřit našemu zkušenému pilotovi.

Přistání bylo celkem vzrůšo, ale zvládli jsme to bez problému. Poté následoval křest pomocí čtyř živlů (země, vody, větru a ohně), na který rozhodně nikdy nezapomeneme. Taky díky tomu, že jsme všichni dostali památeční diplom a byli jsme povýšení na titul baron a baronka z Mokrovrat. 

Jedním slovem "boží"! Dopřejte sobě nebo svým blízkým taky takovýto nezapomenutelný pobyt v nebi. 

Diskuze

Zatím zde nejsou žádné příspěvky