Sparťan Race v Liberci reportáž

2. 6. 2014

Arůůůůůůůůůůů! Tohle byl pokřik, který jsem slyšela už z parkoviště, když jsem kráčela dolů ke sportovišti k samotnému dění. Nečekala jsem, že by tam bylo moc lidí, ale bylo./běželo 6 tisíc lidí/ Cestou jsem potkávala jen lidi se startovacím číslem na zádech. Ale abyste věděli, běžela i naše kolegyně Tereza, která je sportovně aktivní a všichni ji v práci za to obdivujeme. /nesedíme jen v kanceláři, nečučíme jen do monitorů, kde vám potvrzujeme vaše objednávky/


Na startovací čáře byl neuvěřitelnej dav lidí. Moderátoři neustále povzbuzovali závodníky tím, že řvali do mikrofonu: ,,Tak a všichni jedeme angličáky /cvik kdy vyskočíte následně se položíte na zem, zvednete se vyskočíte a dokola, jak zábavné, že?/ než řeknu stop.” Ták a teď jedeme kliky, teď si dáme výskoky, teď si dáme tohle a támhleto. No prostě, než lidi vyběhli tak je moderátoři odrovnali svou super sparťan rozcvičkou.

 

Do toho vždy, když moderátor vyzval závodníky, tak museli křičet: ,,arůůůůůůůů” Vypadalo to, jako když jsou na startu zombie, který se povzbuzují jakýmsi hukotem a chystaj se nás všechny zabít a sežrat. Ale občas mi naskakovala husí kůže, mělo to velmi přísnou atmosféru, která se mi líbila.


Běželo se několik vln, první vlna, kde byla i naše Tereza, byla ELITA./to zní důležitě a nadřazeně že?/Ta startovala už v 9 ráno.

3, 2, 1 teeeeď! A beželo se! Nemyslete si, závodníky nečekal "jenom” běh, všude byly překážky a né ledajaký...Třeba natažená síť mezi stromy, na kterou jste se museli vyškrábat a přelézt ji, byla nad zemí asi 3-4 metry. Plazení v blátě pod ostnatým drátem, šplhání po laně, ručkování a další nechutný překážky.


Ze všech překážek mě bavila skluzavka do bahnité vody. To byla paráda, zklouzli jste se z kopečka dolů a rovnou do vykopané díry, kde byla ledová špinavá voda. /jůůůůů/ Jak vím, že byla ledová? Stačilo poslouchat co závodníci křičeli, když z ní vylezli. ,,Ty krávo to je ledovýýý.” Jinak musím podotknout, že se měly ženy na co dívat /usuzuji z povzdychů žen, které stáli také u "skluzavky"./No jo,  v elitě běželi samí "nabušení” borci, kteří když vylezli z bahna, tak asi vypadali sexy /,,tyjo mami vidělas ho, koukej ten byl co, mami, teto já věděla proč sem jít...”/

Neviděla jsem na skluzavce ani na jiných překážkách nějaký úraz, maximálně padali do “jezírka” gopro zařízení. Naše Terka tuhle překážku zvládla hravě a s elegancí. Jen si přisedla kotník a po tom co se vyhrabala z jezírka, tak se jí tak trochu elegantně zamotala hlava…

Co od nich fakt nebylo pěkný! Byla zkosená stěna, politá saponátem, kterou jste měli zdolat pomocí lana - řeknu vám, to fakt nebylo pěkný. Spousta lidí pomalu klouzala zpátky dolů, ale Tereza nasadila výbornou techniku a dala to na první pokus. /je přeci z Adropu.../

Závod musel být opravdu náročný, závodníci běželi zhruba 1 hodinu a něco kolem 20 minut.Tereza probíhá cílem a do ruky jí vrazí banán, medaili na krk a vodu. Následuje úsměv /konečně to mám za sebou/ cvak cvak cvak a objetí s rodinou a blízkými. Tereza skončila v Elitě žen jako 13tá z 29ti. Což je určitě pro ni úspěch a my z jejího výkonu máme samozřejmě také radost!


Emoční odstavec od Terky: Věděla jsem, že nedám to lano, ale šla jsem, ale jinak emoce? Hrozný nadšený a verva. Věděla jsem, že to doběhnu, ale pocit, jako že to nedám jsem neměla. Strašně mě to bavilo i ten běh.. všechno!
Tak co, poběžíte příští rok také? Hu Hu Hu Arůůůůů!

Dole najdete spoustu dalších fotek + zatím první video, které bylo z víkendu sestříháno.

Galerie k článku

Diskuze

Zatím zde nejsou žádné příspěvky