Norská Stěna Trollů a další zdolaný exit

18. 9. 2014

Norsko - země zaslíbená všem B.A.S.E. jumperům a tím spíše pilotům wingsuitů. Skutečnost, která rozhoduje o tom, že v době dovolených netáhneme spolu s tisíci lidí na jih, ale na sever. Do Norska se vyplatí odjíždět bez předsudků a bez očekávání, nechat prostor vlastním zážitkům a překvapením.

Norsko je zajímavou destinací z mnoha důvodů. Jednak zde naleznete hodně skal, které jsou skočitelné. Pyšní se výškou až 1500m, jsou kolmé nebo převislé (dobrým pilotům stačí 150 – 200m kolmé stěny a zahájí let, pak stačí, když skála zvolna ubíhá). Druhou předností je malá nadmořská výška, vzduch je tedy stále dostatečně hustý (narozdíl od exitů v Alpách nebo Dolomitech) a dobře nese. V neposlední řadě – B.A.S.E. je v Norsku legální. Skákat můžete všude tam, kde to není zakázáno z důvodu bezpečnosti pro kolemjdoucí, skokany popř. záchranáře, i tato skutečnost přitahuje každým rokem stále více B.A.S.E. jumperů. Nevýhodou je poloha – na severu a blízko moře je počasí velice nestálé. Je možné sledovat předpověď na internetu, ale počítejte s tím, že se každou chvíli mění. Nebo se můžete zeptat zkušených místních obyvatel, pokaždé vám ochotně a s úsměvem řeknou, že zítra bude hezky. Jestli deštivo nebo slunečno? Prostě hezky.

 

Kam vlastně pojedeme?

Na sever. Nejprve po dálnici do německého Sassnics, odtud trajektem do švédského Trelleborgu a zase na sever. Švédsko na vás dýchne pohodu a klid. Za okýnkem auta ubíhají nazpátek rozvlněné louky, pasoucí se plaví koně a spokojené krávy. Jakmile překročíte hraniční fjord do Norska, atmosféra se rázem změní. Snivou krajinu střídají divoké a rozervané skály a dravé vodní toky. Ze všech stran cítíte sílu a nespoutanost přírody, místy utlumenou civilizačními procesy. Přes Oslo, Lillehammer, Ottu… po 26 hodinách, 1800 km je vám dovoleno stanout v údolí Romsdal pod pověstnou Stěnou Trollů. Ustlat si můžete kdekoli, Norsko patří všem, pokud není nocování zakázáno, je to zcela na vás.

Zastavení první – údolí Romsdal Stěna Trollů

Stěna Trollů, která stráží řeku Rauma a celé údolí, je z pohledu B.A.S.E. jumpera jakási výzva. Na její hraně se nachází jeden exit vedle druhého a nejstarší z nich – Laben a Staben, jsou spojeny i s prvopočátky B.A.S.E. jumpingu a se jménem K. Boenish, jehož život zde i skončil (viz články o historii B.A.S.E. na tomto blogu). Najdete zde i novodobější a technicky náročnější exit Techno, který byl otevřený při mezinárodní expedici v roce 2007, jejímž členem byl i Robert Pecnik a další borci včetně mě. Chcete-li sledovat tento masiv pouhým okem, neuvidíte vůbec nic. Jen se dá tušit, odkud se skáče. Stěna před vámi totiž měří celý jeden kilometr. Nezůstávejte jen na parkovišti pod Stěnou Trollů.

Pro skutečný zážitek se vyplatí dojít po svých. Výchozím bodem pro nás bude parkoviště nad Stezkou Trollů, cestou plnou zatáček nad nebezpečně vyhlížející roklinou, která spojuje údolí Romsdal a Geiranger. Původně se tudy hnával dobytek. Podle starých zvyků, pokud se chlapci podařilo převést tudy stádo, aniž by přišel o kus nebo o svůj život, stal se z něj muž. Po dnešní vylepšené cestě se celkem pohodlně dostanete autem až na parkoviště. Odtud nás čeká, za slunečného počasí pěkný, dvouhodinový pochod vzhůru na exit. Cesta je značená pouze kamennými mužiky, kterých s přibývajícími kilometry a nadmořskou výškou ubývá. Pěšina přechází v suťoviště, suťoviště mizí pod sněhem. Značení žádné, stezka ani stopy v nedohlednu. Sem už moc lidí nedojde. Krajina na vrcholcích hor je velice jednotvárná, kameny, kameny, mech. Pokud jdete po paměti, musíte pro orientaci zvolit bod na horizontu, nebo si pamatovat zvlnění terénu. Jdete a jdete. Po namáhavém výstupu se před vámi otevře pohled neskutečné krásy. Z výšky více jak tisíc metrů vidíte silnici vinoucí se uprostřed údolí, po jejímž boku pádí řeka Rauma, a přímo proti vám se krčí mezi horami jezero. Pod vámi jáma jako hrom, jen do ní skočit. Pokud si dáte práci a projdete se po hraně, jistě natrefíte na kámen s nápisem EXIT, vězte, že jste stanuli na Labenu.

Pokud nemáte padák a neskáčete, otočíte se a stejnou cestou se vrátíte.

POZOR: Na všechny výpravy v Norsku se vyplatí GPS, vysílačka, záložní oblečení, voda a trochu jídla pro případ, kdy neproniknutelná mlha během chvilky zahalí úplně všechno a při troše štěstí z bílého mléka občas vykoukne vrcholek nějaké hory. Změna k horšímu bývá náhlá a mraky vás mohou uvěznit v horách i několik dní. Pokud neznáte terén, není bezpečné se pohybovat a přesouvat kamkoli, třebas i kilometr k prvnímu domu. Signály mobilních telefonů v horách obvykle mizí, s vysílačkou máte šance vyšší.    

Stěna Trolů je jedna z mála lokalit, kde je skákání zakázáno. Zákaz je pro jistotu rozšířen na celou plochu masivu od hrany až po Stezku Trolů. Nejde o duchaprázdnou buzeraci, skála vystavená severu hojně zkoušená přírodními živly je velice nestabilní, pády kamenů a kamenné laviny nejsou výjimkou. V případě nehody, kdy je potřeba povolat záchranné složky s vrtulníkem, jsou vysokému nebezpečí vystaveny další osoby.

Příště prozkoumáme Terrain Flying v Norsku

Martin Trdla

Galerie k článku

Relax u fjordu I. Relax u fjordu II. Pod stěnou Trollů Martin Trdla pod Stěnou Trollů Řeka Rauma pod stěnou Trollů Stezka Trollů Trollové nás provázeli celou cestu Exit Laben Zpátky pěšky nejdu. To radši... Mezinárodní expedice 2007

Diskuze

Zatím zde nejsou žádné příspěvky