Angel Falls: B.A.S.E. exit, Martin Trdla a super video

10. 10. 2014

Spatřili jste někdy Angel Falls? Ve filmu nebo na fotkách? Místo, kde neskutečné množství vody padá z výšky téměř 1000 m přes hranu stolové hory a řítí se s neskutečnou silou. Strhává okolní vzduch a skrápí široké území. Skok ze Salto Angel se nedá srovnávat se skokem z mostku, komínu, budovy nebo skalního masivu. Je prostě jiný a neopakovatelný.

Osobně jsem zastáncem myšlenky, že u nás v Evropě se máme nejlépe a zaoceánské destinace s nejasnou politickou situací mne skutečně nelákají. Leč výzva venezuelských vodopádů byla natolik lákavá, že jsem neodolal.

Národní park CanaimaNárodní park Canaima se rozkládá ve venezuelském státě Bolívar a je zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO. Nachází se na jihovýchodě země, na hranicích s Brazílií a Guyanou, a svou rozlohou 30 000 km² se řadí mezi nejrozlehlejší národní parky na Zemi.

Skočit Angel Falls...

…je životní meta pro BASE jumpery z celého světa. Exit, který láká krásou a majestátností, přitahuje nedostupností. Musíte překonat nejen přirozené nástrahy deštného pralesa, ale zejména anti B.A.S.E. opatření připravená lidmi.

Finanční zabezpečení expedice, při započtení letenky do Venezuely, ubytování, platby za soukromé letadlo, vrtulník, loď…, které vám pomohou nablížit se k exitu a zase z pralesa zmizet, se pohybuje velmi vysoko. Náklady je možné snížit, ale vždy za cenu vyššího rizika.

Máme kamaráda B.A.S.E.aře, pro toto vyprávění třeba John, pro kterého byly Angel Falls tak neodolatelné, že prodal veškerý svůj majetek – byt se vším vybavením, auto …. a dva roky bydlel v garáži a v autě (čímž se mj. automaticky snížily náklady na přítelkyni). Všechny peníze investoval do svého vysněného projektu. Pro pohyb po Canaimě si najal průvodce, aby jej dovedl na exit, ale ten s každým dnem zvyšoval cenu za své služby. Po týdnu cesty se Johnovi zdála cena tak vysoká, že se rozhodnul průvodce propustit, odhadnul správný směr a tři dny putoval k vodopádu sám, bez jídla, bez spacáku, jen člověk, jeho tělo a BASE padák (který mu v noci sloužil jako přikrývka). Odřený, vyčerpaný, hladový dorazil na exit, aby si splnil svůj sen. Nesmírnou radost, vystřídal po chvíli pocit beznaděje – jak zpátky? Nahoru to nejde a dolů? Leda se nechat unášet proudem. K Johnovu neuvěřitelnému štěstí, se druhý den objevila výprava turistů na člunu, která jej navrátila civilizaci.

Naše putování nebylo až tak dobrodružné, ale o pohodě a dlouhém kouři se také nedá mluvit. Bez výrazné pomoci místních BASE jumperů, kteří vědí jak na to, bychom se zajisté dostali do podobné situace jako John. Leč posuďte sami.

Expedice Salto Angel 2011 

V březnu 2011 jsme se za výrazné pomoci našich přátel, místních BASE jumperů, vypravili do nitra venezuelského deštného pralesa s jediným cílem – skočit. Prvním krokem byla nezbytná obhlídka místa. Z Caracasu do vnitrozemí a vzhůru proti proudu řeky až k patě vodopádu. Podle potřeby změnit a upravit plán z hlediska logistiky a načasování, zejména proto, abychom se vyhnuli střetům s Národní gardou. Žádný civilista se necítí příliš komfortně, pokud na něj neznámí muži v cizí zemi míří ostře nabitou zbraní.

Vyhlídka návratu do Caracasu mne nijak nepřitahovala, raději jsem si spolu s místními ustlal v hamace nedaleko paty vodopádu a strávil noc venku. Druhý den ráno přiletěl vrtulník se zbytkem výpravy a potřebným skákacím vybavením. Naskákali jsme dovnitř a nechali se vynést na vrchol hory. Nebylo času nazbyt. Rychle se převléknout, zkontrolovat a skočit. Na přistávačce posbírat saky-paky a zmizet. Vše, co by prokazovalo naši příslušnost k BASE komunitě, jsme nechali v bezpečí vrtulníku a jen tak nalehko se vraceli, nejprve lodí a pak letadlem, do Caracasu. Udělali jsme dobře. BASE jumping je v této lokalitě ilegální, zpráva o skocích se nese až překvapivě rychle. Což jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli. Na letišti již probíhaly důkladné kontroly všech pasažérů a jejich zavazadel. Bylo jasné, že hledají nás. Národní garda dostala echo. Naše rigy a všechny cajky zůstali ve vrtulníku a my se bezpečně vrátili do Caracasu.

Celá výprava, počítáno z Prahy do Prahy, trvala 10 dní.

Zážitek nepopsatelný, ale jednou asi stačí.

Největší překvapení Venezuely

1. Téměř všechny příslušnice ženského plémě se pyšní obrovskými silikonovými přednostmi. Vysvětlení jednoduché – cena plastické operace je neuvěřitelně nízká.

2. V Caracasu a na dalších hustě osídlených místech nikdy nevíte, kdo je policajt a kdo padouch. Systém policie, antipolicie a tajná policie, plus sít´ zločinců nám zůstala velkou záhadou – z vlastní zkušenosti. Při první procházce Caracasem na nás vyskočili příslušníci jedné z výše uvedených složek (dodnes nevím jaké), po chvilce lehkého postrkování byli tito přepadeni příslušníky jiné z výše uvedených složek (rovněž neznámo jaké). Kdo koho nakonec zatknul, zůstává záhadnou, my na to nečekali.

3. Indiáni v Canaimě prodávají ovocný juice, rádi si zakoupíte nápoj, o kterém jste přesvědčení, že je zcela zdravotně nezávadný a vyhovuje všem mezinárodním standardům. Připadáte si jako doma, nemusíte pít tmavě zbarvenou vodu z místních vodních toků. Nenechte se zmýlit. Jde pouze o zidealizovanou představu. Indiánský drink je většinou rozpustné cosi průmyslové výroby rozmíchané právě v té vodě, které se podle rad hygieniků vyhýbáte. Její tmavé zbarvení mají na svědomí spadané listy a kořeny stromů, které voda vytrvale louhuje. Z vlastní zkušenosti, nic špatného v ní není.

4. Z hlediska očkování je vhodné si zjistit, zda v daném ročním období se jednotlivé choroby vyskytují nebo ne.

Diskuze

Zatím zde nejsou žádné příspěvky