Adrop vyzkoušel tandemový seskok padákem na vlastní kůži!

23. 7. 2015

Skočit a letět skoro minutu volným pádem? Neváhejte ani minutu, jděte do toho! Vysoce návykový tandemový seskok musíte vyzkoušet na vlastní kůži tak jako já.

V rámci našeho teambuildingu jsme já a můj kolega Jakub vyzkoušeli tandemový seskok padákem. Ostatní srabíci z Adropu zůstali pevně nohama na zemi a čekali, až se rozplácnem. 

Svůj první seskok jsem absolvovala na letišti v Příbrami. Celou cestu autem jsem byla v pohodě, podle mých kolegů až moc v pohodě. Ale přiznávám, že po příjezdu na letiště se mi začal trochu chvět žaludek při pohledu na malé panáčky padající z oblohy. To mám skákat taky jen tak ze 4 km?

Naštěstí atmosféra na letišti je tak úžasná, že i ten strach mě začal opouštět. Mám dostatek času pokouknout po letišti a připravit se poctivě na to, co mě čeká.

Parašutisti skáčou jeden za druhým, zkoušejí trýčky a je to super podívání pro mě i celou partu z Adropu.

A je to tu... Jdu na to!

Parašutista, co mě bude mít na starost, se jmenuje Jirka. Nejprve je na řadě oblékání speciální kombinézy. Pak chvilka teorie jak a co vlastně ve vzduchu dělat a nedělat. Je to jen pár vět, až jde mráz po zádech. Jak říkal Jirka: “Vše je na mně, ty si to nahoře jen užij a kochej se.” Tu se stáhne a zde se stáhne, oblečeno, hotovo. Po chvilce čekání je letadlo připraveno. Za řevu motoru nastupujeme do letadla s další partou profíků i adrenalinových nadšenců, jako jsem já.   

Vzhůru do 4 km!

20 minut čekání, napětí a zvláštních pocitů. Po snad nekonečně dlouhém stoupání do 4 km nad zemí je to tu. Jirka si mě připnul na břicho. 4 cvaky a je to. Ano, 4 cvaky a jde se na to! Jirka mě mile uklidňoval: “Bojíš se? Neboj se, stejně skočíme, dolu letadlem nikdo na zpět nejede.”

Je jasné, že je to tu. Raz, dva, tři, jsme na okraji a najednou, kde nic tu nic, jen daleko země. Vše se stalo tak rychle, ani mžiknout jsem skoro nestihla. Najednou řvu a letím. Neuvěřitelnej pocit…

Musíte zažít na vlastní kůži. Letíte neuvěřitelně rychle, vše slyšíte v uších, cítíte ten tlak a hukot a padáte a padáte do neznáma. Jedním slovem "wau".

Najedou přijde poklepání na rameno – znamení vše ok. A po chvilce škub. Nejdelší a jedna z nejhezčích minut mého života. Letět až 200 km volným pádem nelze snad ani popsat. Po otevření padáku je už na řadě kochání krajinou. Emoce se valí a člověk chce hnedka znova. Po necelých 10 minutách krásného letu padákem, kdy vidět vše z ptačí perspektivy stoji opravdu za to, už mě jen čeká naprosto pohodlný dosed na zem. Člověk ani nechce vstát jaká paráda to byla, energie a adrenalin proudí celým tělem.

Pokud jsi ještě tohle nezažil, nezažil si pořádný adrenalin. Za stáhnuté půlky tenhle zážitek na celý život stojí. Jdi do toho!

Zuzka P.

Galerie k článku

Vysmátý jako leča To je moje ééro Tady mi krapet ztuhnul úsměv, ale jen na chvíli Sýýýr U Jirky na klíně (-: A pak, že Japonci jen fotografují... Pozor, tam dole! Bože, co tu nahoře vlastně dělám?! áááá Jirko, já si to rozmyslela, chci zpět do letadla... Mít křídla, ta touha prastará... To je teda mrak, vlastně mlíko Kde domov můj? Už letím!!! Jdeme na přistání ááá ááááááá Jsem dole a žiju! Chci jít ještě jednou! Adropák Jakub

Diskuze

Zatím zde nejsou žádné příspěvky